Webové stránky jsou ve zkušebním provozu. Děkujeme za pochopení.

Památník ticha

Praha nemá aktivní památník příběhů šoa. Nádraží Bubny je místem, jež má nabídnout moderní vzdělávání a veřejný dialog o minulosti v paralelách událostí, kterým nelze pasivně přihlížet. Dříve, ani dnes. Ticho mlčící většiny je varovným motivem, jenž dal vzniknout názvu PAMÁTNÍK TICHA.

 

Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Toto stigmatizované místo se stane památníkem s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti.

Záměr se začal rodit v roce 2012 péčí autorského týmu, jenž 2. března roku 2015 před nádražím odhalil sochu Aleše Veselého BRÁNA NENÁVRATNA.
Objekt se stal mementem místa na rozhraní metropole a největšího pražského brownfieldu.
16. října stejného roku zazněl pod objektem symbolizujícím Jákobův žebřík poprvé hlas rytmického megaorchestru při Bubnování pro Bubny. Vzpomínka na první židovský transport vypravený z Prahy, spojená s potlačením ticha pasivního přihlížení, se stala tradicí.

 

27. května roku 2021 byla založena Státní organizace PAMÁTNÍK TICHA.
Svým posláním navazuje na obecně prospěšnou společnost Památník šoa Praha, nese její projektový název a pokračuje v úsilí o proměnu železniční stanice, poznamenané deportacemi téměř padesáti tisíc pražských židů z protektorátu Čechy a Morava.

 

Jedním z nejsilnějších poselství Památníku ticha je téma „ŠOA V NÁS”.
… Všichni jsme dědici společné minulosti. Řízením osudu někdo z nás ve své rodinné historii nese odkaz obětí, druhý pak organizátorů konečného řešení a většina ostatních jsou dědici osudu přihlížejících.
… Všechno je stigma. Společně obýváme město, které masovou likvidací části obyvatel změnilo svou kulturní identitu.

 

Stereotypy, motivující xenofobii a rasovou nenávist, jsou v dnešním světě stále přítomné. Mění své rysy, jazyk i generace aktérů. Klíčem k jejich identifikaci je pochopení minulosti.