Letos přivítáme v Malé dvoraně Národní galerie v Praze mezzosopranistku Dagmar Peckovou, která přednese Biblické písně Antonína Dvořáka. Sama ke své programové volbě dodává:
Je naší povinností neustále připomínat osudy lidí, kteří se jen díky svému původu stali obětmi tzv. konečného řešení. Tato kolektivní vina je neomluvitelná a věčná. Nikdy nesmíme zapomenout na oběti nacismu, ale také poválečný odsun Němců – krvavá pomsta na mnohdy stejně nevinných lidech, jako byly oběti válečné. Stejně tak musíme zabránit šíření jakékoli formy nacionalismu dnešní doby. Žijeme konečně ve svobodné zemi a musíme udělat vše pro to, aby to tak zůstalo.
Ať dnes zazní Biblické písně Antonína Dvořáka. Pokorné prosby a volání k Bohu. Jeden z nejúchvatnějších darů Dvořákovy umělecké inspirace. Protože jen Bůh a naše víra v něj nám dává naději věcí příštích.
V minulých letech jsme s našimi hosty – pamětníky, vzpomínali na události spojené s největší jednorázovou masovou vraždou československých občanů. Vyslechli jsme příběhy naděje a falešné iluze rodin lágrbaráku BIIb v roce 1944.
Hodně se změnilo s novým letopočtem.
Vypukla válka, které jsme součástí. Mění se hranice Evropy, bojuje se na územích, která Timothy Snyder nazval „krvavé země“. Památník ticha organizuje veřejné diskuse ve svém Vysílání Stanice Bubny k paralelám válek a jejich povahovým rysům.
Vzhledem k událostem jsme se rozhodli nabídnout k letošní kontemplativní Vzpomínce na BIIb krátkou reminiscenci Vysílání Stanice Bubny k tématům, jež zazněla na místě paměti v průběhu jara tohoto roku. Roku, který stále více prokazuje, že historie a současnost jsou jedním společným dialogem.
