Večer pro diskuse o intervencích do veřejného prostoru a dialogu Památníku ticha s největším brownfieledem Prahy, který končí.
Na jaře roku 2023 bude zahájena rozsáhlá přestavba kolejiště na území Bubny-Zátory. Také Památník ticha zahájí svou revitalizaci a neutěšené prostředí, nazývané občas také jizva Prahy, se stane minulostí. Proto jsme nabídli veřejnosti cyklus výstavních fotografií Richarda Homoly, jenž v minulých letech okolí nádraží Bubny zachytil v novém cyklu fotografických obrazů.
Odhalení sochy francouzského výtvarníka Dominiqua Defontaines se stalo posledním dějstvím galerie pomíjivých soch, které pro Památník ticha založila před čtyřmi lety Ivana Brádková. Výtvarná díla postupně pohltilo prostředí a nádraží se v příštích třech letech stane sochou v architektuře samo o sobě.
„Snažíme se akcelerovat diskusi o tom, co to vlastně je místo paměti a co je paměť v projektování prostoru města. V posledních letech jsme vstoupili do tvůrčího dialogu s urbanisty rozvoje města a naši architekti nabídli několik variant pro uspořádání veřejných prostor v návaznosti na plány, které jsou vytvářeny a jejichž realizace vypukne na jaře příštího roku.
Naše experimenty v prostředí, jak dnes vypadá, nazýváme intervence do brownfieldu. Neboť i toto smetiště dějin je do značné míry veřejným prostorem. Fotografové z okruhu spolupracovníků Památníku ticha vytvářejí celé cykly obrazů, které se ve chvíli jejich vzniku už stávají nepochopitelným výjevem z centrálního města, jenž se snad v příštím roce stane archivem,” upřesňuje situaci ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
