Webové stránky jsou ve zkušebním provozu. Děkujeme za pochopení.

O projektu

Centrální bod nové pražské čtvrti

Na počátku bylo rozhodnutí několika jednotlivců o proměně jednoho pražského nádraží na místo paměti. Velmi brzy se ukázalo, že málokterý objekt je k podobnému záměru tak málo vhodný jako nádraží, procházející majetkovou transformací od polostátní instituce ke státní, umístěné v největším brownfieldu města – tehdy ve stavební uzávěře, na jehož urbanistickou koncepci vzniká historicky asi čtyřicátá územní studie za posledních sto let.

První roky byly věnovány projektování využitelnosti budovy pro budoucí památník – jako nádražního objektu dočasně zapůjčeného od Českých drah. Následovalo předání celé sítě nádraží Správě železniční dopravní cesty. Nový majitel v nové koncepci už nepočítal pro Bubny s budoucím využitím starého nádraží pro dopravní provoz. Tím otevřel cestu k daleko velkorysejšímu projektování jeho proměny pro nový účel.

Z podpory Ministerstva kultury České republiky byla vyhlášena soutěž na architektonické řešení, které vycházelo z nového zadání. Původní objekt byl technicky lépe zrevidován a s ohledem na budoucí výstavní potřeby zadán do soutěže jako „exponát“, který má chránit moderní architektura. Ty části objektu, které mají původní charakter, patinu a dotyk minulosti, byly prohlášeny za nedotknutelné, ostatní části byly prostorově zadány novým scénářem budoucí stálé expozice.

Odborná komise pod vedením Ing. arch. Zdenka Zavřela vybrala ve dvoukolovém řízení vítězné řešení pro nové zpracování projektové dokumentace až do prováděcí dokumentace.

Nová podoba Památníku ticha se sochou Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého
Pohled z Bubenské ulice.
Snímek vizualizace budoucího zádvěří s výtvarným motivem 50 000 zapomenutých knih

Autorem studie je studio ARN z Hradce Králové. Porota doporučila návrh k realizaci a konstatovala, že Praha se může těšit na kvalitní architekturu, jež dodá nový význam místu paměti.
Vítězný návrh byl zadán k dopracování. Za dva roky od soutěže se podařilo vytvořit tři projektové fáze, získat nové stavební povolení a vše připravit pro zahájení přestavby.

Vývoj však v roce 2019 zamrznul na administrativě. Pokus o spojení zdrojů Magistrátu Prahy a Ministerstva kultury, administrovaných neziskovou organizací, se ukázal být neprůchodný.

V průběhu několika let od založení obecně prospěšné společnosti se formoval také kulturní dialog nového pražského památníku, jenž zajišťuje několik desítek vzpomínkových a vzdělávacích kulturních akcí ročně. Upevnil partnerské vztahy s paměťovými institucemi doma i v zahraničí a začal profilovat směry své vzdělávací koncepce.

Aktivity Památníku šoa Praha ve starém nádraží, v prostředí eufemisticky nazývaném „smetiště dějin“, měly svou absurditu a vypovídaly o limitech kulturního rozvoje země. V lednu 2020 (v čase 75. výročí osvobození Osvětimi) uložil premiér Andrej Babiš ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi, aby založil novou státní příspěvkovou organizaci s tím, že osobně garantuje finance na její provoz i na investice do přestavby místa paměti.

Následoval mnohaměsíční proces meziresortního řízení, vládní projednávání a zakládání, které bylo završeno o šestnáct měsíců později zřízením nové státní příspěvkové organizace PAMÁTNÍK TICHA.

Rok 2021 byl tedy časem transformace neziskové společnosti do státní organizace, restartem investičního procesu a také koordinací projektování širokého okolí nádraží Bubny.

Vzhledem k chátrání historických prvků nádražní budovy byla počátkem roku 2021 obecně prospěšnou společností zahájena sanace pohledových částí původních prostor a fasády. V následujících měsících se potkalo mnoho praktických podnětů v jednom dialogu, na kterém se Památník ticha aktivně podílí. Po mnoha letech stagnace se v prostředí Bubny-Zátory potkala finalizace územního plánu metropole se schvalováním místní urbanistické studie a přípravou radikální přestavby železničního koridoru, jež má být zahájena již v roce 2022. V bezprostředním okolí nádraží byla navíc vyhlášena soutěž na novou budovu filharmonie.

V prosinci roku 2021 připravili architekti studia ARN (tedy autoři vítězného návrhu budoucího Památníku ticha) vizualizace koordinační studie bezprostředního okolí nádraží Bubny.

Současné vizualizace studia ARN vycházejí z již hotové studie územního plánu, počítají s kulturním využitím prostoru mezi peronem nádraží Bubny a novým železničním koridorem rychlodráhy do Kladna, vymezeným okolní výstavou a ulicí Nicholase Wintona, kterou takto symbolicky pro budoucnost pojmenoval Památník ticha ve spolupráci s Prahou 7.