Okolí nádraží Bubny se letos proměnilo z největšího brownfieldu Prahy v největší staveniště hlavního města. Skončil prostor našich intervencí do prostředí, jež jsme laskavě nazývali smetiště dějin. A měla by se dostavit naděje nové role nádražní budovy na počátku její role nazývané místem paměti. Jsme však opatrní opět slibovat
„již letos zahájíme přestavbu“. Již jsme to dělali nejednou.
Nová výstava v nádražní budově nabízí ohlédnutí a prostor pro diskusi o tom, jak se rodil jazyk veřejné komunikace Památníku ticha. Nabízí také budoucí vizi svébytného žánru „kultury paměti“, který u nás zatím nemá správnou definici, ani patřičné zázemí pro svůj rozvoj.
Autorský tým památníku ticha nabízí partnerským organizacím a školám prostor pro otevřené diskuse o tom, jak připomínat velké příběhy dvacátého století, významná data a jak s nimi pracovat pro lepší pochopení událostí, kterých jsme svědky dnes.
Projekt byl realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.
