Webové stránky jsou ve zkušebním provozu. Děkujeme za pochopení.

Vysílání Stanice Bubny

2022

19. 5., 26. 5., 2. 6.

Tradiční veřejné diskuse z nádražní haly se v letošním cyklu věnují reflexím a paralelám výstavy NOVÝ SVĚTOVÝ POŘÁDEK.

Koncepce Heydrichových rasových poradců pro novou kolonizaci dobytých území mezi Polskem a Uralem pracovala s teritoriálními pojmy, které dnes můžeme slyšet v projevech Vladimíra Putina. Kolonizační koncepce pro evropský jihovýchod je název pro souhrn projektovaných záměrů, které obsahovaly tvrdou rasovou selekci obyvatel a jejich „vyčištění“ ve prospěch nových německých kolonistů – v Heydrichových časech. Dnešní Putinova mediální příprava války na Ukrajině také vychází z kvalitativního hodnocení národů plnohodnotných či slabších a bez práva na vlastní hranice…

Streamy z vysílání najdete níže.

Válka na Ukrajině, vyvolaná brutální ruskou agresí, podle mínění expertů z mnoha vědeckých disciplín i mediálního prostředí výrazně změní náš svět, jak jsme jej doposud vytvářeli a vnímali. Je otázkou nakolik, ale je velice pravděpodobné, že náš „kout Evropy“, ale i celá Evropská unie, včetně transatlantických vztahů, budou konfliktem, ať už dopadne jakkoli, zasaženy velmi citelně. A Rusko? Prognózy jeho vývoje jsou hodně divoké a nebojme se to zdůraznit, také nebezpečně zlověstné. Právě tyto skutečnosti a trendy, samozřejmě zasazené do historických, ekonomických a společenských souvislostí, jsou impulsem plánovaných diskusí.


Čtvrtek 19. 5. v 10.00
Staré a nové války, historické reminiscence a dnešní tvrdá realita

Válka na Ukrajině se odehrává na stejném prostoru, jakým bylo nárazníkové území v počátcích nacistického blitzkriegu. Brutalita ruských vojáků je srovnatelná s řáděním německých jednotek za druhé světové války (vyvraždění ukrajinských Židů). Jde o prokletí zemí, jež americký historik Timothy Snyder označuje za krvavé? Jaká je realita 21. století? Je ideologie dnešních diktátorů spojena s biologickou nenávistí, která se dědí nebo předává? Jak chápat skutečnost, že český národ, utlačovaný dvěma totalitami minulého století, v mnoha ohledech podléhá novým mocenským lžím?

Hosté: předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský, novinář Jakub Szantó, historik Petr Koura

Zásadní výroky diskuse:
Jakub Szantó: Čelíme kontinuálnímu prostoru. Jsme zvyklí z toho osvícenského prostoru zvyklí, že to, co se domluví, to platí … Na té druhé straně je země, která nesla různá jména, která vychází z jiného civilizačního okruhu a vychází z jiných tradic.

Jan Dobrovský: My jsme tady měli tu generaci pamětníků války, která byla nositelem toho bezprostředního zážitku. Nebyl to jen koncentrační tábor a smrt rodiny, ale byli to také lidé, kteří riskovali svůj život, aby někoho zachránili. Tahle bezprostřední zkušenost zmizela, protože ti lidé zemřeli.
To, že Rusko usiluje o kontrolu toho prostoru zvaného Ukrajina, znamenalo od roku 1917, od socialistické revoluce, obrovské množství mrtvých. Nejvíce jich bylo za války a byli to především Židé … ten prostor je vlastně předurčen k tomu, aby byl bojištěm. Tam od roku 1917 zemřel téměř každý druhý Ukrajinec, tedy obyvatel toho prostředí. To je krutost, se kterou jsme se tady v Čechách nikdy nesetkali. Proto ve mně ta obava byla a já jsem s ní počítal. A přesto, že jsem s ní počítal, tak mne překvapilo, jak velká ta krutost a primitivní barbarství se může v té krizi objevit.

Moderace: Jana Šmídová

Stream ČT
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15002979171-vysilani-stanice-bubny/222254000880001/


Čtvrtek 26. 5. v 10.00
Jak válka na Ukrajině změní dosavadní světový řád?
Až utichnou zbraně, kam zamíří Ukrajina a co bude s Ruskem? Kdo se z tohoto hlediska ocitne v roli vítěze a kdo bude poražen. Jsou současné demokratické státy na dnes zcela nepředvídatelné turbulence připraveny? Lze nynější vývoj srovnávat s důsledky druhé světové války? Skutečně prožíváme dějinný mezník a svět, jak jej dnes známe, se od základů změní? 

Druhá veřejná diskuse Vysílání Stanice Bubny k výstavě Nový světový pořádek navázala na paralely válek ve vztahu k plánování evropského jihovýchodu.
Do hlediště nádražní haly usedli studenti Lauderovy školy, jako aktivní účastníci rozhovorů s novinářkou Petrou Procházkovou, televizním redaktorem Michalem Kubalem a ambasadorem Petrem Kolářem. Zásadním odkazem diskuse vedené Jarmilou Balážovou byl výrok: „S diktátory se nevyjednává… každý pokus o kompromis považují za slabost. Tuto válku nelze ukončit kompromisem“.

Zásadní výroky diskuse:
Michal Kubal: Radši teď uvidím krvácet svou peněženku, než bych viděl později krvácet svoji rodinu.

Petr Kolář: Nesmíme připustit to, že se budeme my, demokratický svět dohadovat s Putinem o Ukrajincích bez Ukrajinců. To o „nás bez nás“ Češi by měli znát lépe, než kdokoli jiný.
Berme ten konflikt na Ukrajině jako příležitost… k hledání alternativních zdrojů energie, k tomu, že budeme schopni se lépe bránit – nejen v tom vojenském smyslu, ale i v tom kyberprostoru, k tomu, že lépe pochopíme, jakou hodnotu má vzdělávání jako takové, jako občanská ctnost, aby lidé chápali, co to je být občanem a k tomu, že bude mnohem odolnější…

Dalším zásadním odkazem diskuse vedené Jarmilou Balážovou byl výrok: „S diktátory se nevyjednává… každý pokus o kompromis považují za slabost. Tuto válku nelze ukončit kompromisem“.

Moderace: Jarmila Balážová

Stream ČT
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15002979171-vysilani-stanice-bubny/222254000880002/


Čtvrtek 2. 6. v 10.00
I když zbraně utichnou, bezostyšná a lživá dezinformační propaganda pojede na plné obrátky dál.
Jaká je role mediální dezinformační války, která je v časech všudypřítomných sociálních sítí stejně agresivní jako reálné boje? Vyhrává na tomto poli kremelský agresor, a to navzdory válečným neúspěchům, veřejně prezentovaným lžím a destrukci základních hodnot? Jak si vede v tomto konfliktu idejí, pravdy a lží Ukrajina? Určí vítěze úspěch na bitevním poli či účinnější propaganda, kde pravda a lež hrají rovnocennou roli? Proč je tak účinná?

Historie znovu prožívá tím bolestivěji, čím víc se chce podléhat falešným výkladům. Ostatně narativ vítězství ve „velké vlastenecké válce“ je ústředním a doslova ikonickým bodem současné ruské propagandy. Je vůbec historická zkušenost generačně přenosná?

Hosté: režisér Václav Marhoul (Nabarvené ptáče), Tomáš Pojar (poradce vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky) a Jaroslav Spurný (investigativní novinář).

Moderace: Jana Šmídová

Stream ČT
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15002979171-vysilani-stanice-bubny/222254000880002/


2021

Podzimní sezóna 2021

Vysílání stanice Bubny bylo vzhledem k nedávné pandemické situaci přerušeno, s jeho obnovením ale počítáme ještě tuto sezonu. Prozatím využijeme tento prostor pro sdílení informací o komunikačním a vzdělávacím programu Památníku ticha, který je spojen s premiérou hraného filmu o útěku dvou vězňů z vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.


2019

Závěrečná veřejná diskuse k výstavě KOMUNIKACE 89 – CENZURA a AUTOCENZURA 2019

Moderuje: Renata Kalenská

Hosté: Petra Procházková, Jaroslav Veis, Pavel Štingl

Patron diskuse: Deník N

Škola: Gymnázium Jana Keplera

Je autocenzura reliktem minulosti, nebo jsme svědky jejího revivalu?

Záznam diskuse na iVysílání ČT


2018

Neonacistické projevy na fotbalových stadionech
15. 10. 2018

15. října 2018 se uskutečnilo již 5. vysílání Stanice Bubny na vlnách Českého rozhlasu Plus. V nádražní hale se diskutovalo o fotbalové rétorice, o příčinách možných extrémismů na tribunách pražských stadionů i o vrstvách minulosti, která je poučná i varující. Veřejná diskuse byla dalším kulturním programem z cyklu dialogů k výstavě Fotbal ve století faulů. Na Stanici Bubny přišli diskutovat: Vladimír Zápotocký, Karina Hoření, Jindřich Šídlo a Pavel Štingl. Diskusi moderoval Jan Bumba.,

“U těch mladých fandů se nevyvinulo to, aby měli rádi tu hru, oni se tam jdou sami vyřádit.”

Vladimír Zápotocký


2017

Záznam z veřejné diskuse “Není pravda, že to nejhorší se už stalo”

Stanice Bubny se ozývá prostřednictvím Českého rozhlasu Plus. Připomenutí výročí prvního pražského transportu jsme zahájili hodinovým přímým přenosem veřejné diskuse z nádražní haly Stanice Bubny. V éteru se objevila 16.10. v 16:10. Její název “Není pravda, že to nejhorší se už stalo” je jedním z významných hesel scénáře budoucí expozice Památníku ticha. Moderoval Jan Bumba. Hosté byli pozváni na místo paměti ke zhodnocení, jak se dnes v naší zemi chováme k odkazu historických událostí, k vlastní identitě.

Diskuse ze zúčastnili: 

Eva Erbenová, pamětnice válečných událostí, přeživší šoa, spisovatelka žijící v Izraeli
Helena Třeštíková, filmová dokumentaristka žánru, který sama pojmenovala “Velké příběhy 20. století”
Václav Bělohradský, profesor politické sociologie University v Terstu, “postmoderní myslitel”
Eduard Stehlík, vojenský historik, autor série knih o kladných i záporných hrdinech 20. století
Jaroslav Róna, malíř a sochař generace “Tvrdohlavých”, spoluzakladatel ops pro revitalizaci nádraží Bubny

“K triumfu zla stačí to, že slušní lidé nebudou dělat nic.”

vojenský historik Eduard Stehlík

Navigace