2023
12. a 24. 10.
Podzimní cyklus tradičních diskusí z nádraží Bubny.
Tryzny, piety a Instagram
12. 10. 10:00
Ve Vysílání Stanice Bubny diskutovali:
Radka Denemarková, spisovatelka a historička
Barbora Stárková, Korzo národní
Matyáš Borovský, učitel dějepisu na gymnáziu Amazon
s moderátorkou Karolínou Koubovou o připomínání významných událostí minulosti, o vzdělávání historie a také o tryznách…
Radka Denemarková, spisovatelka a historička
Já bych si znova mohla pustit píseň Karla Kryla… to je takové formální politikum, že se určité okamžiky vykloubených dob zjednoduší tím, že se jednou za rok zamáčkne slza v oku a položí věnec. Často se zapomíná, že my jsme součástí dějin, my jsme dějiny a ti politici se tváří, jako by ty dějiny byly mimo nás. A já mám pocit, že se to děje ještě v horších variantách, než já jsem zažila před rokem 89, kdy to bylo daleko formálnější.
…I když buďme rádi, že se nezapomíná. To pokládání věnců v politické rovině je důležité.
Matyáš Borovský, gymnázium Amazon
Proč je důležité znát historii? Protože pokud ji neznáte, tak v tu chvíli nechápete ten současný svět.
A když tady byl zmíněn Izrael a Palestina a ta kontroverzní témata. Další věc, které se učitelé strašlivě bojí, je kontroverze. Já říkám naopak, pojďme do kontroverze. To musí být. My nemůžeme děti vychovávat k hodnotám bez kontroverzí. Takže to, co jsme dělali v hodinách, kde právě byl Izrael a Palestina.
Hlavním mediálním partnerem byla Česká televize.
Projekt byl realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.
Kdo je tady vlastenec?
24. 10. 10:00
Poslední Vysílání stanice Bubny v roce 2023 proběhlo na vlně nadčasové polemiky o vlastenectví
… ale také patriotismu, hrdosti či pasivitě k vlastnímu odkazu a také k odhodlání něco pro hrdost na svou zem udělat, či neudělat. Téma úcty k vlasti či místu, jež obýváme, se hodně liší u nás i v okolních zemích a také má jinou intenzitu.
Sympatickým rysem diskuse byla interakce jeviště a hlediště, dobře akcelerovaná moderátorem Michaelem Rozsypalem. Zatímco hosté – mluvčí, byli více polemičtí k tomu, jak uchopit rácio či emoci vlastenectví, studenti měli své metafory pohotově připraveny. Shoda panovala v přirozené a již dobře zaužívané vazbě Čech – Evropan.
Hosty vysílání byli:
Youtuber a influencer Karel – Kovy Kovář
ředitel STEMu Martin Buchtík
politoložka Vendula Divišová
Více informací k diskusi najdete ZDE.
Diskuse byla streamovaná prostřednictvím České televize a České tiskové kanceláře on-line, přenos můžete sledovat ZDE.
Hlavním mediálním partnerem byla Česká televize.
Projekt byl realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.
11. 5., 18. 5., 25. 5.
Jarní cyklus tradičních diskusí z nádraží Bubny.
Den po válce
Jak přežít konec války
11. 5. 10:00
Co bude, až skončí válka na Ukrajině? Jak se obnoví poválečný život nejen v ekonomickém či politickém smyslu? Veřejnou diskusi věnovanou budoucnosti válkou decimované země uspořádal Památník ticha v odjezdové hale nádraží Bubny, již tradičně za účasti studentů (tentokrát z Gymnázia Jana Keplera).
Veřejná debata nazvaná Den po válce byla první akcí letošního cyklu Vysílání Stanice Bubny, hosty byli novinář Jakub Szantó, filmový producent a režisér Václav Marhoul a politický komentátor Alexandr Mitrofanov. Všichni tři mají svou osobní i profesní zkušenost s prostředím, kde se dnes bojuje.
Moderace se ujal publicista a disident komunistického režimu Jan Urban.
Diskuse byla streamovaná prostřednictvím České tiskové kanceláře on-line: stream z vysílání
Projekt byl realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.
Hranice míst paměti
18. 5. 10:00
Území kolem Památníku ticha se po mnoha letech projektování mění z největšího pražského brownfieldu v rozsáhlou moderní čtvrť. Po bezpočtu diskusí o dopravním systému, o limitu pro výšku domů, o zeleni přichází nyní čas na téma identita města a její otisky do veřejných prostor.
Jak pracovat s odkazem minulosti a hodnotami, které se po generace skládaly do rezidenčních čtvrtí na západ od bubenského kolejiště, opačným směrem. Tedy k městu, jež teprve vzniká.
O tom diskutovali radní pro územní rozvoj Prahy 7 a také historička Lenka Burgerová, děkan fakulty architektury na liberecké univerzitě a také teoretik umění ve veřejném prostoru Jan Stolín a ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
Moderace se ujala architektka a teoretička architektury Pavla Melková.
Diskuse byla streamovaná prostřednictvím České tiskové kanceláře on-line: stream z vysílání
Projekt byl realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.
Antisemitismus v paralelách minulosti se současností
25. 5. v 10:00
Další debata z cyklu Vysílání Stanice Bubny přinesla reflexi na povážlivě narůstající projevy antisemitismu.
Téma rozvinuli předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský spolu s publicistou a komentátorem Janem Fingerlandem a Terezou Šternovou, analytičkou pražského Soft Targets Protection Institute (Institut pro ochranu měkkých cílů). Moderátorkou diskuse byla ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Diskuse byla streamovaná prostřednictvím České tiskové kanceláře on-line: stream z vysílání
Projekt byl realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.
2022
Proměna smetiště dějin
11. 10. v 15:00
Další Vysílání Stanice Bubny řešilo, jak lze v plánování města využít paměť města .
Nádraží Bubny čeká přestavba a právě tak jeho široké okolí. Budoucí Památník ticha leží na hranici města původního, které se před sto lety stalo rezidenční čtvrtí, a nové rozsáhlé městské výstavby, která svůj charakter a mentalitu bude teprve hledat.
Nad otázkami o práci s identitou metropole a jejím přenosem z tradiční do nové čtvrti diskutovali:
Petr Hlaváček, náměstek primátora pro rozvoj Prahy; Lenka Burgerová, radní pro územní rozvoj Prahy 7; Michal Krejčík, architekt Památníku ticha; Pavel Štingl, vedoucí autorského týmu místa paměti na nádraží Bubny.
Diskusi moderoval: Jan Bumba
19. 5., 26. 5., 2. 6.
Tradiční veřejné diskuse z nádražní haly se v letošním cyklu věnují reflexím a paralelám výstavy Nový světový pořádek.
Koncepce Heydrichových rasových poradců pro novou kolonizaci dobytých území mezi Polskem a Uralem pracovala s teritoriálními pojmy, které dnes můžeme slyšet v projevech Vladimíra Putina. Kolonizační koncepce pro evropský jihovýchod je název pro souhrn projektovaných záměrů, které obsahovaly tvrdou rasovou selekci obyvatel a jejich „vyčištění“ ve prospěch nových německých kolonistů – v Heydrichových časech. Dnešní Putinova mediální příprava války na Ukrajině také vychází z kvalitativního hodnocení národů plnohodnotných či slabších a bez práva na vlastní hranice…
Streamy z vysílání najdete níže.
Válka na Ukrajině, vyvolaná brutální ruskou agresí, podle mínění expertů z mnoha vědeckých disciplín i mediálního prostředí výrazně změní náš svět, jak jsme jej doposud vytvářeli a vnímali. Je otázkou nakolik, ale je velice pravděpodobné, že náš „kout Evropy“, ale i celá Evropská unie, včetně transatlantických vztahů, budou konfliktem, ať už dopadne jakkoli, zasaženy velmi citelně. A Rusko? Prognózy jeho vývoje jsou hodně divoké a nebojme se to zdůraznit, také nebezpečně zlověstné. Právě tyto skutečnosti a trendy, samozřejmě zasazené do historických, ekonomických a společenských souvislostí, jsou impulsem plánovaných diskusí.
Staré a nové války, historické reminiscence a dnešní tvrdá realita
19. 5. v 10.00
Válka na Ukrajině se odehrává na stejném prostoru, jakým bylo nárazníkové území v počátcích nacistického blitzkriegu. Brutalita ruských vojáků je srovnatelná s řáděním německých jednotek za druhé světové války (vyvraždění ukrajinských Židů). Jde o prokletí zemí, jež americký historik Timothy Snyder označuje za krvavé? Jaká je realita 21. století? Je ideologie dnešních diktátorů spojena s biologickou nenávistí, která se dědí nebo předává? Jak chápat skutečnost, že český národ, utlačovaný dvěma totalitami minulého století, v mnoha ohledech podléhá novým mocenským lžím?
Hosté: předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský, novinář Jakub Szantó, historik Petr Koura
Zásadní výroky diskuse:
Jakub Szantó: Čelíme kontinuálnímu prostoru. Jsme zvyklí z toho osvícenského prostoru zvyklí, že to, co se domluví, to platí … Na té druhé straně je země, která nesla různá jména, která vychází z jiného civilizačního okruhu a vychází z jiných tradic.
Jan Dobrovský: My jsme tady měli tu generaci pamětníků války, která byla nositelem toho bezprostředního zážitku. Nebyl to jen koncentrační tábor a smrt rodiny, ale byli to také lidé, kteří riskovali svůj život, aby někoho zachránili. Tahle bezprostřední zkušenost zmizela, protože ti lidé zemřeli.
To, že Rusko usiluje o kontrolu toho prostoru zvaného Ukrajina, znamenalo od roku 1917, od socialistické revoluce, obrovské množství mrtvých. Nejvíce jich bylo za války a byli to především Židé … ten prostor je vlastně předurčen k tomu, aby byl bojištěm. Tam od roku 1917 zemřel téměř každý druhý Ukrajinec, tedy obyvatel toho prostředí. To je krutost, se kterou jsme se tady v Čechách nikdy nesetkali. Proto ve mně ta obava byla a já jsem s ní počítal. A přesto, že jsem s ní počítal, tak mne překvapilo, jak velká ta krutost a primitivní barbarství se může v té krizi objevit.
Moderace: Jana Šmídová
Stream ČT
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15002979171-vysilani-stanice-bubny/222254000880001/
Jak válka na Ukrajině změní dosavadní světový řád?
26. 5. v 10.00
Až utichnou zbraně, kam zamíří Ukrajina a co bude s Ruskem? Kdo se z tohoto hlediska ocitne v roli vítěze a kdo bude poražen. Jsou současné demokratické státy na dnes zcela nepředvídatelné turbulence připraveny? Lze nynější vývoj srovnávat s důsledky druhé světové války? Skutečně prožíváme dějinný mezník a svět, jak jej dnes známe, se od základů změní?
Druhá veřejná diskuse Vysílání Stanice Bubny k výstavě Nový světový pořádek navázala na paralely válek ve vztahu k plánování evropského jihovýchodu.
Do hlediště nádražní haly usedli studenti Lauderovy školy, jako aktivní účastníci rozhovorů s novinářkou Petrou Procházkovou, televizním redaktorem Michalem Kubalem a ambasadorem Petrem Kolářem. Zásadním odkazem diskuse vedené Jarmilou Balážovou byl výrok: „S diktátory se nevyjednává… každý pokus o kompromis považují za slabost. Tuto válku nelze ukončit kompromisem“.
Zásadní výroky diskuse:
Michal Kubal: Radši teď uvidím krvácet svou peněženku, než bych viděl později krvácet svoji rodinu.
Petr Kolář: Nesmíme připustit to, že se budeme my, demokratický svět dohadovat s Putinem o Ukrajincích bez Ukrajinců. To o „nás bez nás“ Češi by měli znát lépe, než kdokoli jiný.
Berme ten konflikt na Ukrajině jako příležitost… k hledání alternativních zdrojů energie, k tomu, že budeme schopni se lépe bránit – nejen v tom vojenském smyslu, ale i v tom kyberprostoru, k tomu, že lépe pochopíme, jakou hodnotu má vzdělávání jako takové, jako občanská ctnost, aby lidé chápali, co to je být občanem a k tomu, že bude mnohem odolnější…
Dalším zásadním odkazem diskuse vedené Jarmilou Balážovou byl výrok: „S diktátory se nevyjednává… každý pokus o kompromis považují za slabost. Tuto válku nelze ukončit kompromisem“.
Moderace: Jarmila Balážová
Stream ČT
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15002979171-vysilani-stanice-bubny/222254000880002/
I když zbraně utichnou, bezostyšná a lživá dezinformační propaganda pojede na plné obrátky dál
2. 6. v 10.00
Jaká je role mediální dezinformační války, která je v časech všudypřítomných sociálních sítí stejně agresivní jako reálné boje? Vyhrává na tomto poli kremelský agresor, a to navzdory válečným neúspěchům, veřejně prezentovaným lžím a destrukci základních hodnot? Jak si vede v tomto konfliktu idejí, pravdy a lží Ukrajina? Určí vítěze úspěch na bitevním poli či účinnější propaganda, kde pravda a lež hrají rovnocennou roli? Proč je tak účinná?
Historie znovu prožívá tím bolestivěji, čím víc se chce podléhat falešným výkladům. Ostatně narativ vítězství ve „velké vlastenecké válce“ je ústředním a doslova ikonickým bodem současné ruské propagandy. Je vůbec historická zkušenost generačně přenosná?
Hosté: režisér Václav Marhoul (Nabarvené ptáče), Tomáš Pojar (poradce vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky) a Jaroslav Spurný (investigativní novinář).
Moderace: Jana Šmídová
Stream ČT
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15002979171-vysilani-stanice-bubny/222254000880002/
2021
Podzimní sezóna 2021
Vysílání stanice Bubny bylo vzhledem k nedávné pandemické situaci přerušeno, s jeho obnovením ale počítáme ještě tuto sezonu. Prozatím využijeme tento prostor pro sdílení informací o komunikačním a vzdělávacím programu Památníku ticha, který je spojen s premiérou hraného filmu o útěku dvou vězňů z vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.
2019
Závěrečná veřejná diskuse k výstavě Komunikace 89
Cenzura a autocenzura
Moderuje: Renata Kalenská
Hosté: Petra Procházková, Jaroslav Veis, Pavel Štingl
Patron diskuse: Deník N
Škola: Gymnázium Jana Keplera
Je autocenzura reliktem minulosti, nebo jsme svědky jejího revivalu?
Záznam diskuse na iVysílání ČT
2018
Neonacistické projevy na fotbalových stadionech
15. 10. 2018
15. října 2018 se uskutečnilo již 5. vysílání Stanice Bubny na vlnách Českého rozhlasu Plus. V nádražní hale se diskutovalo o fotbalové rétorice, o příčinách možných extrémismů na tribunách pražských stadionů i o vrstvách minulosti, která je poučná i varující. Veřejná diskuse byla dalším kulturním programem z cyklu dialogů k výstavě Fotbal ve století faulů. Na Stanici Bubny přišli diskutovat: Vladimír Zápotocký, Karina Hoření, Jindřich Šídlo a Pavel Štingl. Diskusi moderoval Jan Bumba.,
“U těch mladých fandů se nevyvinulo to, aby měli rádi tu hru, oni se tam jdou sami vyřádit.”
Vladimír Zápotocký
2017
Není pravda, že to nejhorší se už stalo
Stanice Bubny se ozývá prostřednictvím Českého rozhlasu Plus. Připomenutí výročí prvního pražského transportu jsme zahájili hodinovým přímým přenosem veřejné diskuse z nádražní haly Stanice Bubny. V éteru se objevila 16. 10. v 16:10. Její název “Není pravda, že to nejhorší se už stalo” je jedním z významných hesel scénáře budoucí expozice Památníku ticha. Moderoval Jan Bumba. Hosté byli pozváni na místo paměti ke zhodnocení, jak se dnes v naší zemi chováme k odkazu historických událostí, k vlastní identitě.
Diskuse ze zúčastnili:
Eva Erbenová, pamětnice válečných událostí, přeživší šoa, spisovatelka žijící v Izraeli
Helena Třeštíková, filmová dokumentaristka žánru, který sama pojmenovala “Velké příběhy 20. století”
Václav Bělohradský, profesor politické sociologie University v Terstu, “postmoderní myslitel”
Eduard Stehlík, vojenský historik, autor série knih o kladných i záporných hrdinech 20. století
Jaroslav Róna, malíř a sochař generace “Tvrdohlavých”, spoluzakladatel ops pro revitalizaci nádraží Bubny
“K triumfu zla stačí to, že slušní lidé nebudou dělat nic.”
vojenský historik Eduard Stehlík
