Koncert pro BIIb
Velký dík za partnerství patří Správě Pražského hradu, Symfonickému orchestru hl. m. Prahy, všem účinkujícím a mediálnímu partnerovi akce České televizi.
Elementor #10156
Česko a strach
Vysílání Stanice Bubny
Vysílání stanice Bubny tentokrát přímo z festivalu Metronome. V debatě na téma Česko a strach vystoupili novinářka Petra Procházková a filozof Tomáš Koblížek, kteří odpovídali na otázky moderátora Michaela Rozsypala.
▼VÍCE
K politice patří emoce, je ale problém když se její součástí stane obchodování se strachem. Podle filozofa Tomáš Koblížka nemusí být strach vždycky negativní emocí, nicméně je třeba rozlišovat, kdy je opodstatněný a racionální, a kdy je uměle vyvolávaný: „Billboardy, které mě straší nebezpečím, které nehrozí, to je strach na kterém se vydělává a který chceme kritizovat.“ Typicky se to podle novinářky Petry Procházkové dá dobře ilustrovat na příkladu migrace: „Šíření strachu z uprchlické krize je účinné, protože má reálný základ. Uprchlíci v Evropě jsou a občas se objeví nějaké problémy. A když vezmete něco, co se děje třeba ve Francii, nafouknete to a zveličíte, je to „super” vstup do volebního boje.“.
V české společnosti, která nemá velké zkušenosti se soužitím s jinými kulturami, poukazuje i na roli médií. Ta častěji popisují problémy nebo dramatické události než běžný život nebo tisíce migrantů, kteří nic neprovedou. Rozdíl v přístupu k uprchlíkům různého původu se podle ní ukázal po vypuknutí války na Ukrajině, kdy Češi naopak ukázali velkou solidaritu, přestože nálady vůči Ukrajincům se postupem času mění. „Nevraživost, která se teď objevuje, není rasová ani etnická, ale ekonomická. Češi mají pocit, že jim někdo upírá jejich chleba. Ale lidé z muslimských zemí vadí jako etnikum,” myslí si Petra Procházková.
Lež ve veřejném prostoru
Řada dezinformací nebo projevů extremismu podle Tomáše Koblížka posiluje mimo jiné v důsledku toho, že máme tendenci být tolerantní i k intoleranci. „Člověk musí razantně vystoupit proti tomu, aby se lži šířily ve veřejném prostoru a nevést za každou cenu dialog. Zní to tvrdě, ale v jednu chvíli je potřeba ho utnout a nahradit například fact-checkingem. Když komunikuji s extremistou a pozvu ho do televize, dodávám mu legitimitu,” myslí si Koblížek.
S tím Petra Procházková ale úplně nesouhlasí, protože se vždy nemusíme shodnout, s kým ještě debatu vést a s kým už ne: „Kdo nám řekne, kdo už je extremista? Rozdíl mezi radiálně jiným názorem a extrémem je těžké posoudit.” Ne vždy je totiž snadné dezinformaci na první pohled odhalit, myslí si. K tomu Koblížek dodává, že zejména u hodnotových otázek je důležité dál komunikovat, ale zároveň jasně ukázat, že nejsme ochotní na lživou interpretaci přistoupit a dojít ke kompromisu.
Hosté diskuse:
Petra Procházková – novinářka a reportérka z Deníku N
Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech
Moderace: Michael Rozsypal
Dramaturgie: Tereza Žižková
Více informací k diskusi najdete ZDE.
Od svědectví k podobenství
Divadelní přehlídka
Okupace–kolonizace
Jaké byly méně známé okolnosti březnových událostí před 85 lety?
Co umožnilo rychlý nástup norimberských zákonů nebo cenzury na našem území? Jak důkladně se Říše připravovala na převzetí českého průmyslu a kolonizaci okupovaného území?
S jakou silou udeřila nacistická propaganda a jaké rysy této mentální války jsou nadčasové a funkční i v dnešních konfliktech?
Nabídli jsme pohled osobností z různých oblastí, které významné datum zasadily do širšího kontextu.
Pozvání přijali a o tématu diskutovali: historici Petr Hlaváček, Petr Koura, Petr Bednařík a Petr Placák, historička a ekonomka Antonie Doležalová, psycholog Martin Mahler a publicistka Lucie Korcová.
Moderovala: Karolína Koubová
Diskusi můžete zhlédnout i online na iVysílání České televize.
Sestřih ČRo z názorového fóra najdete ZDE.
Akce se konala pod záštitou primátora hlavního města Prahy. Hlavní mediální partner: Česká televize
Vzpomínka na BIIb
… první skladba Škampova kvarteta vzpomněla Hanse Krásu, jednoho ze skladatelů, kteří před osmdesáti lety cestovali na smrt z Terezína do Osvětimi. Koncert vyvrcholil brilantní skladbou amerického současného autora Steva Reicha, jenž své cestování vlakem napříč Amerikou projektoval do představy podobného pohybu vlastních příbuzných, kteří ve stejném čase putovali po železnici do vyhlazovacích táborů.
Továrna na absolutno
Představení Gymnázia Přírodní škola
Tak popisuje Karel Čapek počátky své Továrny na absolutno – prvního ze svých antiutopických románů. Jeho témata, ať už jsou to rizika technologického vývoje, válečných konfliktů, slepé mocichtivosti nebo náboženského fundamentalismu, jsou dodnes až překvapivě aktuální. Právě tato aktuálnost díla nás inspirovala k jeho dramatizaci.
Johan Březka, Gymnázium Přírodní škola
Kultura paměti jako svébytná kulturní disciplína
Světlo pro místo paměti
Chvilku pro vzpomínku v adventně chanukovém čase jsme také věnovali zapálení svíčky na poslední cestu našeho váženého člena Čestného sboru knížete Karla Schwarzenberga. Bude uložen do rodinné hrobky v čase svátku světel.
Příběh Petra a Hanuše
Představení Gymnázia Přírodní škola
